. .

Funkce:

The page is printed

15. 5. 2016

Turbogenerátor z Plzně letěl do Austrálie největším letadlem světa

DB Schenker přepravil dopravním superletadlem Antonov-225 Mrija generátor o váze 117 tun. V Praze se obří dopravní letadlo objevilo znovu po devíti letech.

Vyroben byl v Plzni, do provozu bude uveden nedaleko západoaustralského Perthu. Elektrický generátor o váze přesahující sto tun. K tomu, aby se během šesti dnů dostal k zákazníkovi, využil DB Schenker služeb největšího nákladního letounu na světě. Unikátní transport si vyžádal maximální součinnost a spolupráci několika oddělení přepravní společnosti jak na evropské, tak australské půdě.

V úterý dopoledne se v areálu plzeňského výrobce turbogenerátorů BRUSH SEM nakládal na speciální podvalník elektrický generátor vážící 117 tun. Kromě váhy jsou úctyhodné i další rozměry.  Dlouhý je
8,8 metru, široký přes 3,5 metru a na výšku měří téměř 3,2 metry. Podobný typ strojního zařízení se do vzdálené cílové destinace přepravuje obvykle námořní lodí. Z důvodu času však DB Schenker v tomto případě sáhl po nestandardním řešení. Přestože je manipulace s tak těžkým strojem velmi obtížná, rozhodl se výrobce generátoru společně s přepravní společností pro leteckou přepravu. Od začátku pak bylo jasné, že tento přesun umožní jedině nákladní Antonov
An-225, známý pod komerčním názvem Mrija.

Zvětšit obrázekNakládka generátoru, DB Schenker


Největší nákladní letadlo světa

Mrija je nejdelším a zároveň nejtěžším letounem, jaký kdy byl zkonstruován. Je poháněn šesti dvouproudovými motory a má také největší rozpětí křídel ze všech letounů v aktivní službě. Byl navržen pro přepravu sovětského raketoplánu a části nosné rakety. Poté, co byl vývoj raketoplánu Buran zrušen, byl letoun odstaven. Po několika letech byl po modernizaci nasazen do obchodního provozu v rámci flotily Antonov Airlines (ADB). Unikátní rovněž je, že byl vyroben pouze jediný typ tohoto stroje, druhý nebyl nikdy dokončen. V Česku se tento obří letoun ukázal zatím jen několikrát. Prvně se tak stalo při jeho cestě do Paříže na tamní aerosalón v roce 1989, poté na letišti Václava Havla, tentokrát již obchodně, sedl v letech 2003 a 2004, kdy z Prahy do Taškentu vezl svůj vůbec nejtěžší nákladzařízení pro budovaný ropovod o hmotnosti 247 tun. Mrija v Praze přistála také v roce 2006. Poměrně nedávno obrovský Antonov přistával i na letišti v Ostravě – Mošnově, kde na svoji palubu naložil vojenský materiál určený pro Afriku.

Největší letadlo světa je na letištní ploše k nepřehlédnutí. Kromě své délky, která činí 84 m, rozpětí křídel 88,4 m a maximální vzletové hmotnosti, která může dosáhnout až neuvěřitelných 640 tun, je na
An-225 pozoruhodný i způsob nakládání přepravovaného materiálu. To totiž probíhá na rozdíl od většiny podobných letadel v přední části letounu, kdy se odklopí přední část těsně pod pilotní kabinou.

O letadle Antonov An- 225:

Posádka: 6
Délka: 84 m
Rozpětí: 88, 4 m
Výška: 18, 1 m
Objem: 905 m3
Váha (bez nákladu): 285 tun
Max. vzletová váha: 640 tun
Nákladový prostor: objem 1 300 m3, délka 43,35 m, šířka 6,4 m, hloubka 4,4 m
Výkon: 6 x ZMKB Progress D-18 turbomotory, 229,5 kNeach
Dolet s 200 t nákladu: 4 000 km

 Mimořádná přeprava

Zvolený typ přepravy postavil DB Schenker před další výzvu, které bylo nutné se postavit. Když se zásilka takové váhy a objemu posílá po moři, nachází se obvykle v celodřevěném obalu s konstrukčními prvky, které definují a umožňují manipulaci. V případě letadla to je ale jiné. „Ochranný dřevěný obal nepřipadal v úvahu, veliký generátor byl přikryt speciální plachtou, a aby ho bylo možné v útrobách letounu bezpečně uchytit, bylo nutné po dohodě s leteckou společností, která je odpovědná za řádné upevnění nákladu, na generátor navařit až šestatřicet fixačních bodů,“ popisuje manažer nadrozměrných přeprav Pavel Trnka z DB Schenker.

Přesun na pražské letiště Václava Havla v Praze proběhl v nočních hodinách za sníženého dopravního provozu prostřednictvím speciálního několikanápravového tahače. Transportu asistovala jak vozidla přepravce, tak i policejní doprovod, který na obtížných úsecích odkláněl či zastavoval dopravu.

„V porovnání s celkovou trasou šlo sice jen o zlomek cesty, přesto bylo nutné i přesun po pozemních komunikacích pečlivě naplánovat. S tím máme naštěstí mnoho zkušeností. Daleko větší plánování a přípravu si vyžádalo samotné nakládání stroje do letounu,“ říká Pavel Trnka z 
DB Schenker.

Po bezproblémové cestě dorazil náklad v brzkých středečních hodinách na letiště v Ruzyni. Samotné nakládce pak asistovaly dva jeřáby, díky nimž manipulace s více než stotunovým turbogenerátorem proběhla hladce. S pomocí speciální čtyřicet metrů dlouhé rampy se pak náklad posunul dovnitř letadla. Naložení doprovodných beden s příslušenstvím generátoru již bylo běžnou rutinou.

Další etapa mimořádné přepravy

Odlet Mriji s neobvyklým nákladem se uskutečnil kolem čtvrteční šesté hodiny ranní. Na cestě směr Perth musel An-225 třikrát doplňovat palivo, protože naložený uletí maximálně 4 000 kilometrů. Posádka letounu tak absolvovala mezipřistání v Turkmenistánu, dále v Indii a naposledy v Malajsii. Po přistání v Perthu putoval generátor do rafinérie v západní Austrálii po silnici.

 „Jsem velmi rád, že jsme si měli možnost prověřit naše procesy a otestovat logistické řešení v rámci tohoto ojedinělého mezinárodního projektu ve spolupráci s Antonovem. Podobné nadrozměrné a globální zakázky jsou pro nás vždy výzvou a zároveň zpestřením,“ konstatuje Tomáš Holomoucký, ředitel DB Schenker v České republice.

Poslední aktualizace: 15.05.2016

Na začátek stránky